Zakázky na přání 1. díl

Zázraky na počkání, nemožné do tří dnu? Tak se to říká? U mě to potrvá kapku déle, ale myslím, že je to dost podobné. Vzpomínám si, jak mi jedna moje zákaznice napsala, že by potřebovala lenochoda! U mě v hlavě to bylo: "No, to nezvládnu, nemožný, to nedám. Tak to bude zázrak, jestli se mi to povede!"

Vyspala jsem se na to pár nocí a zkusila jsem si ho nakreslit. Nebyl špatný, ušila jsem si ho, na zkoušku, ale zákaznici se líbil tolik, že to byl on! Je to lenochodí maminka se třemi "lenochoďátky". Majitelka je spokojená, což je nejdůležitější.

 Jak to tedy s těmi přáními je? Je to "jednoduché" napíšete mi, třeba vaše vysněné zvíře. Já se zpotím a napíšu, jestli je to možné, nebo ne, anebo to zkusím. Pokaždé mám hrozný nerv, aby se vám to líbilo. Poté pošlu návrh. Vy mi řeknete, co jo, co ne a pak posílám na schválení barvy látek a materiálů. Zase to společně prokonzultujeme a já se pouštím do šití. 

 Musím se přiznat, né do každého zvířátka se mi chce, ale jak chytnu do ruky tužku, těším se na proces, plánování, stříhání a vyšívání. Moc mě těší, pokud je zvířátko pro nového člena rodiny se jménem, datumem, nebo přezdívkou. Ty vám taky brzy ukážu. Jé a co mi dělá óbr radost je šití celých rodin i s mimčem. Je to krásný pocit, když vím, že má zvířátka sedí u někoho v pokojíku, jako právoplatní "členové" rodiny. 

Jé a kdybyste viděli, nebo slyšeli, jak vždy vypísknu, když mě pinkne zpráva a přijde mi fotka od vás s vaší ratolestí a zvířátkem! To pak můj muž musí vypínat Playstation, i když je uprostřed bitvy a podívat se na fotku od vás!

Koho si tedy dneska představíme? Začneme těmi mými oblíbenými rodinkami. Lenochodí partu už znáte, mamku a tři lenochoďata, dvě už běhají a jedno ještě v peřince. Taky brzy přibude tatínek, ale ten lenochod nebude. Prý ho bude reprezentovat jiné zvířátko, jsem zvědavá!

 Dále tu máme dva buldoččí sourozence. Jejich příběh je malilinko smutný, ale krásný. Bráška se ségrou vyrostli s buldočkem a bohužel, jak to tak bývá, zestárl a odešel do psího nebe. Aby na něj nezapomněli a nestýskalo se jim, nechala jim mamka ušít na památku buldočky. Dokonce se buldočci stali "super ninji" 

 Do třetice vám představuji moji oblíbenou duhovou sobí rodinku. Mamky Lucie a Jana chtěly, aby na ně malá Barunka měla památku a mohla si s nimi, až vyroste, hrát. 

Krásně se mi vzpomíná na nádherné zakázky. Napište mi jak se líbí. V následujících dílech představím další krásná přání a budu se těšit, jaká zvířátka ke mě ještě připlavou.